Nákup

18. duben 2010 | 10.12 |

Byla sobota odpoledne, když mi zavolala kamrádka, že jedou kolem, zda se může zastavit na kafíčko. Byla jsem ráda, protože k nám moc lidí nejezdí.Během pár minut byla i s manželem u nás. V tom jsem si uvědomila, že m i káva právě došla. Náš dům je obklopen polem ze všech stran a obchod je na konci naší cesty, takže není nutné přecházet jakoukoliv frekventovanou silnici. Dceři byly asi 3 roky, ovšem jen věkem, jinak rozumem byla už tehdy mnohem starší. Radostně přiběhla, že mi pro kafíčko k pani Brožově dojde. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem jí pustila s tím, že to zaplatím až půjdu kolem. Radost z toho, že jí pustím do krámu samotnou měla jen ona. Vzala si na záda beťůžek v podobě odporně zelené berušky a vyrazila. Ze zahrady jsem jí sledovala 2/3 cesty, potom zmizela za stromy.


2004 - Na zahradě


Dlouho se nevracela. Začala jsem být nervózní. Už jsem chtěla telefonovat do obchodu, když se najednou u nás na terase objevil starý pan Stárek z vesnice. Vlekl plné tašky nákupu a hned spustil: " To se nestydíte poslat holku pro tak těžký nákup? Chudinka na mě zvonila, jestli jí to odnesu!" Než mi to došlo, stála jsem jako zařezaná krkavčí matka. Nakonec jsme si vše vysvětlili a zasmáli se aktivitě mé dcery, která si na dluh naporoučela mimo kávy také limonádu, brambory, zmrzlinu, sýr, paštiky, chleba, cukr a šišku salámu. Byla to nejdražší káva v mém životě, když jsem jí šla platit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře